Vážení karavanisté,
omlouváme se, že jsme se dlouho neozvali a nedoporučili nějakou destinaci, kterou byste mohli obytným vozem navštívit. Pokusíme se polepšit. Letní sezóna je ještě daleko před námi, ale termíny se začínají pomalu plnit a množí se nám dotazy, kam obytným vozem vyrazit. Zde Vám přinášíme první ochutnávku. Navštívili jsme pro vás totiž Řecko. Pokud máte rádi klid, kempování na divoko a přírodní pláže, je tento článek pro Vás.
Cílem byl 1900 km vzdálený ostrov Lefkada se stejnojmenným hlavním městem Lefkada, který leží v souostroví Jónských ostrovů. Začneme ale popořádku. Na cestu jsme se vydali polointegrovaným vozem Pilote P706GJ a VW Transporterem z Prahy. Cesta vedla přes Brno, Bratislavu a Budapešť, kam jsme dorazili k večeru a kde byla naše první zastávka. Pro přenocování jsme zastavili na čerpací stanici vzdálené cca 5 km od centra. Druhý den jsme vyrazili na zhruba 17 km dlouhý okruh po Budapešti. Kdo zde nebyl, tak mohu určitě doporučit, za zmínku stojí hlavně Országház – sídlo maďarského parlamentu, Řetězový most nebo vyhlídka z Gellértovi hory, na které stojí Citadela. Budapešť si jistě zaslouží víc jak jeden den, ale čekalo nás toho ještě hodně.
Dojeli jsme na maďarsko-srbské hranice, kde jsme přespali opět u pumpy. Druhý den nás čekala cesta přes Bělehrad a celé Srbsko (600 km), dále pak Kumanovo a přes celou Makedonii (200 km) směr Soluň. Tuto cestu jsme podnikli už po několikáté a rozhodně radíme přespat v Maďarsku a přenocování v Srbsku, případně Makedonii se vyhnout. Pokud Vám to z nějakého důvodu nevyjde, vybral bych pro přenocování kemp nebo velkou čerpací stanici na placeném úseku dálnice. Cesta přes Srbsko je asi nejhorší částí cesty. V Makedonii doporučujeme natankovat, ale pohlídat si kurz, podle kterého Vám cenu přepočítají. Kdo hledá větší dobrodružství a nebojí se, lze v Makedonii navštívit národní parky Mavrovo nebo Galičica, na které jsme měli hezké reference, ale z důvodu času jsme je vynechali. Pokud se rozhodnete parky navštívit, doporučili bychom na základě různých fór a rady kamaráda přenocování v kempech a ne na divoko.
Naše cesta pokračovala přes hory v Řecku do města Ioannina, kde jsme přenocovali na břehu jezera Pamvotis.
Další den vyrážíme brzo ráno ke kaňonu Vikos, který je podle Guinessovy knihy rekordů nejhlubší kaňon na světě. Dojíždíme až do města Monodendri, odkud se můžete vydat na prohlídku kláštera AGHIA PARASKEVI a poté po hraně kaňonu pokračovat dál až k jeskyni poustevníků. Zajímavých míst je zde mnoho, a pokud si vyhradíte více času, určitě je prohlédněte. Můžeme dále doporučit například vyhlídku Oxia. Na cestě zpět navštivte místní tavernu ve městě Monodendri.
Dále jsme vyrazili již k moři, konkrétně do městečka Vrachos se stejnojmennou písečnou pláží. Na tomto místě můžete zastavit podél silnice v podstatě kdekoliv. My máme oblíbené místo hned na začátku města u místní zeleniny. Odtud to je pár kroků na pláž, na které nikdo nebyl. Na místě jsme nebyli v sezóně ale v září a město žije cestovním ruchem, proto berte prosím v potaz, že v sezóně zde může být více lidí. Na Vrachos jsme pobyli pár dnů (jeden den jsme zajeli za „roh“ do druhé zátoky, kde stálo více obytňáků) a poté jsme vyrazili již k hlavnímu cíli naší cesty – na Lefkadu.
Ihned co projedete tunelem na ostrov, přijedete do stejnojmenného hlavního města, které určitě stojí za prohlídku. Naše první zastávka je Agios Ioannis beach, kde je zákaz stání a kempování. Na konci pláže, kde končí asfalt, stálo více obytných vozů a nebyl problém se zaparkováním. Bylo tam zhruba 6 obytných vozů, kolem občas projela místní policie, ale nebyl žádný problém. Kousek od místa kde končí asfalt je kostel. Pokud půjdete zhruba 300m dál k domu, který stojí na skále na konci zátoky a obejdete ho kolem zídky, dorazíte na cíp zátoky, kde je bunkr. Odtud je krásný výhled na celou zátoku. Tato pláž je velmi oblíbená hlavně mezi windsurfaři, protože na ní dost fouká. Pláž je kamenitá a vstup do vody na konci pláže, kde jsme parkovali, je složitější. Centrum města je vzdáleno cca 5 km. Na pláži jsme zůstali 2 dny a pak jsme vyrazili na jih po západním pobřeží, které je to nejhezčí, co můžete z Lefkady vidět.
Další naší zastávkou je město Agios Nikitas. Zde se vyplatí zaparkovat vůz a vydat se na pláž Milos. Cesta je hlavně v horku náročná a trvá cca 30 minut. Vede přes kopec a musíte absolvovat terén lesem a několik desítek schodů. Rozhodně to však stojí za to. Na pláž se lze dopravit i lodí za poplatek z města asi za 5 minut. Všude ve městě však narážíte na letáky s prosbou, abyste tento způsob nevyužívali. Jedná se o společnost, která pronajímá na pláži i slunečníky, lehátka a tak se stává z přírodní pláže komerční místo a pláž ztrácí svoje kouzlo. Leták je doplněn i starší fotkou pro srovnání. Dle našeho hodnocení je to jedna z nejhezčích pláží na ostrově.
Dalším místem, které stojí dle nás za návštěvu je Megali Petra a Kavalikefta beach. Cesta k nim je ale velice náročná – několik km serpentin. V roce 2017, kdy jsme zde byli, se nám podařilo sjet až dolů, nyní jsme to vzdali. Cestu jsme si projeli Transporterém a usoudili, že kvůli větvím dolů obytným vozem nepojedeme a pojedeme hromadně transportérem. Největším překvapením bylo, když jsme při sjezdu dolů potkali německé kolegy v ohromném Morelu a Niesmannovi. Do dnes nechápu, jak to mohli sjet a hlavně pak vyjet.
Obytný vůz jsme nakonec zaparkovali ve městě Vassiliki hned vedle pláže. Zhruba 20 m od nás byla místní radnice a cca 400 m kemp. Kemp jsme obhlídli a můžeme doporučit. Nakonec za námi dojeli i němečtí kolegové. Chvilku jsme si povídali a zjistili jsme, že už s Morelem sjeli daleko horší místa – po prozkoumání vozu a odhalení šrámů od větví bych tomu i věřil. Další den jsme se vydali VW na pláž Megali Petra. Vůz jsme odstavili na parkovišti, kde se platí na celý den 5€. Hned vedle je malá taverna a pláž. Pláží tam je několik vedle sebe, osobně doporučuji jít více „na jih“, kde z vody koukají obrovské kameny. Je to zhruba 10 min pešky od taverny. Určitě to za to stojí, dle mého názoru je to jedno z nejhezčích míst na ostrově.
Pokud nemáte skútr nebo kola, doporučujeme pak obytným vozem navštívit pláž Gialos. Dolů vede opravená asfaltová silnice. Pokud jste hodně naložení, radíme občas zastavit a nechat brzdy odpočinout, kopec je opravdu velice prudký a brzdy trpí. Tuto pláž jsme navštívili další den. Vydrželi jsme na ní 4 dny. Za nás jednoznačně nejlepší místo na Lefkadě. Je zde spousta místa pro zaparkování, samozřejmě kdo dřív přijde, ten má místo lepší. Na místě bylo zhruba 15 obytných vozů. My jsme zaparkovali několik desítek metrů za místní tavernou, zatáčku před ostatními bydlíky. V noci jsme si pak rozdělali na pláži oheň, pozorovali hvězdy, popíjeli a nikdo kolem nás nebyl. Asi nejhezčí zážitek, který si z Lefkady odvážíme. Kdyby nám vydržely nádrže, zůstali bychom na Gialos určitě ještě déle.
Pokud se vydáte ještě dále, určitě nelze nezmínit pláž Egremni, která je však kvůli zemětřesení nedostupná. Pěší cesta, která na pláž vedla, je zavalená už několik let. Doporučujeme ale navštívit vyhlídku u taverny Oasis, kde si určitě musíte dát něco dobrého k jídlu. Nebudete litovat. Všichni jsme se shodli, že zde bylo jasně nejlepší jídlo. Poté se můžete vydat dolů na pláž Porto Katsiki. Podle různých průvodců je to jedna z nejhezčích pláží v Řecku vůbec. Dle našeho názoru je pláž hezká, ale se spousty turistů. Prostor je navíc „zmenšený“ páskou kvůli padajícímu kamení ze skály. Strávili jsme tu jedno odpoledne. Pláž stojí za zhlédnutí, ale pokud máte čas, doporučujeme určitě spíše pláže Milos, nebo Gialos. Dalším místem, které byste měli navštívit je maják Akratas, který leží na samém cípu Lefkady. Vede k němu asfaltová silnice a u majáku je parkoviště. Nemusíte se proto bát místo obytňákem navštívit. Výlet sem jsme spojili právě s pláží Porto Katsiki a tavernou Oasis.
Jižní pobřeží už nenabízí takové krásy jako západní. Lze ještě zastavit ve výše zmíněném Vassiliki nebo v Mikros Gialos. Východní pobřeží máte projeté hned. Jediné, co zde stojí za zmínku, jsou vodopády ve městě Nidri. Ty však bývají během léta vyschlé. Kdo však má rád procházky, může se z města k vodopádům vydat. Pokud zbývá ještě čas, doporučujeme se vrátit na západní pobřeží a tam strávit zbytek dovolené. Velice hezké je údajně i skalnaté vnitrozemí Lefkady, ale na to nám již nezbyl čas. Navštívili jsme poslední dva dny místa, kde se nám líbilo nejvíce a vydali jsme se stejnou cestou domů. Celkově ujetá vzdálenost byla 4068 km se spotřebou 12,1l (pro srovnání VW Transporter měl 7,7l) a pro testování jsme si vybrali polointegrovaný vůz Pilote P706GJ, který má 130 k motor. Silnější, 150k motory jsou úspornější, kdyby byl v tomto voze, mohla být spotřeba kolem 10l. Nejlevnější PHM seženete v Makedonii, pozor ale na kurz, jakým Vám budou přepočítávat. Jednou nás takhle obrali, poté jsme už platili kartou. Na dálničních poplatcích jsme zaplatili 124,2€, z toho v Srbsku 42€, v Makedonii 13€ a v Řecku 69,2€ (jedna cesta tunelem stojí 7,5€). Dále pak za měsíční dálniční známku na Slovensku 830,- Kč a za maďarskou 775,- Kč. Dohromady nás cesta bez PHM stála cca 4.830,-Kč. Vodu jsme doplňovali na čerpacích stanicích nebo v tavernách za směnu za pivo. Občas lze vodu nabrat i na různých místech, jako například v horách před Vassiliki a pro vyprázdnění nádrží poslouží místní kemp. Nepostradatelným pomocníkem byl plynový gril, který se používal denně. Ani jednou jsme nemuseli být v kempu, 120W solární panel a občasné přejezdy baterku spolehlivě držely. Celkově jsme v Řecku strávili 16 dnů. Pokud se na Lefkadu chcete vydat, doporučujeme tento výlet na minimálně 14 dnů.
Snad Vám článek poslouží jako inspirace, když budete přemýšlet, kam vyrazit obytným vozem na dovolenou. Prosíme o dodržování základních pravidel kempování a udržování výše zmíněných míst v čistotě, aby i další generace mohly tyto místa navštívit. Občas co čtu na různých fórech a stránkách, tak mi zůstává rozum stát, co všechno jsou lidé schopni udělat a nedivím se pak různým zákazům a omezením pro karavanisty. Doufám tedy, že tento článek Vám poslouží a ne spíše uškodí těmto kouzelným místům.
Tým Milach
Zobrazit karavanyZarezervujte si vůz pro vaše dobrodružství